Rangers - Plavci

Už jeden a půl roku hrajeme ve stabilní sestavě a to nám dalo možnost nejen celý repertoár dokonale „ohrát“, ale některé písničky i trochu složitěji vokálně přearanžovat. Mám na mysli sborové a harmonicky zajímavé kousky např. Vina vína, Nápis křídou, O málo víc, Deštivá nálada a další.

Velmi často nebývá zvykem, že písnička, která je harmonicky zajímavá a interpretačně náročná a podle muzikantů se prostě „musí líbit“ se skutečně líbí i divákům.

V poslední době však máme na našich vystoupeních a to nejen v sálech, ale i např. na různých festivalech v Čechách i na Slovensku pocit, že s diváky nacházíme stále častěji tak zvaně „společnou notu“.

Prostě když ten čtyřhlas zazní tak jak má, tak se to líbí nejen nám, ale dokážou to ocenit i diváci.

Jak jsem vždycky tvrdil, divák se nesmí podceňovat.

Takže děkujeme za to „souznění“ a těšíme se na setkání na některém z našich koncertů.

Za Rangers

Mirek Řihošek

Domníváme se, že právě teď je ten nejvhodnější čas popřát všem fanouškům, přátelům, příznivcům a vlastně každému, kdo naše stránky otevře, krásné prázdniny, krásnou dovolenou, prostě krásné léto.

My chceme jít příkladem, a proto jsme v červenci vyhlásili „celozávodní“ dovolenou, abychom se s novým elánem pustili v srpnu do dalšího hraní.

Abyste na nás ale nezapomněli, tak jsme pro Vás připravili pár starých známých písniček, tak jak je můžete slyšet na našich vystoupeních, na které Vás tímto srdečně zveme.

Předně bych chtěl poděkovat Bořkovi za rozproudění diskuse o tom, jaká z našich desek či CDéček se těší největší oblibě.

To, že se na předních místech pohybuje naše třetí LP mně nepřekvapuje. Já si myslím, že ta třetí deska je skutečně tou naší nejlepší. Souhlasím s  Davym, že „Live“ z roku 1970/1971 má krásnou atmosféru a  vzhledem k tomu, že celý záznam byl amatérsky pořízen na magnetofon Tesla B 46 , se to zdá být téměř nemožné.  Zde by se slušelo poděkovat Jirkovi Veisserovi, který tento záznam nejen objevil, ale ve spolupráci s firmou Supraphon i pomohl uvést na hudební trh.

Osobně si myslím, že je celkem běžné a tudíž  mně to nepřekvapuje, že většina kapel i světových, má prostě své největší hity na prvních třech deskách (bez nejmenšího náznaku srovnávání to podle mě potkalo např. i Beatles).

Protože si, stejně jako asi většina fanoušků myslíme, ze ty staré písničky v žádném případě nepatří do starého železa, snažíme se k „oprašování“ starých hitů přistupovat velmi zodpovědně a citlivě i s vědomím toho, že to někdy vůbec není snadné nazkoušet vokální party tak, aby zněly podobně a minimálně stejně dobře jako „naše staré“ originály. V tomto smyslu se snažíme také využít ženského hlasu ve vokále (Iva Hajnová), který u Rangers zazníval jen v těch opravdu prvních písních (Jarka Hadrabová).

Není prostě možné (i když to často funguje) jen tyhle písničky zahrát a spoléhat na to, že díky jejich velké popularitě bude úspěšná i jejich hudební produkce.

V tomto směru se opravdu nevyplatí posluchače podceňovat.

To, co mně také nepřekvapuje je, že se všeobecně líbí album „To nejlepší z Minstrels“ z 90. let, protože je vlastně logickým pokračováním  té naší původní snahy o takovýto nebo podobný sound vokální kapely.

Navíc jsme toto album natočili jako určitý hold oblíbené kapele, z jejíhož repertoáru jsme kdysi bohatě čerpali.

Také mně nepřekvapuje Zelvikovo, ale i všeobecné přání fanoušků a příznivců kapely, týkající se možnosti nějakého společného vystoupení zbylých členů Rangers. Nedovedu si ovšem představit, že bych nějakou takovou podobnou akci zatím inicioval.

Co mně trošku překvapilo byl naprostý přehled Slávky o podrobnostech historie kapely Rangers, před kterým smekám. Má samozřejmě pravdu. Až budu potřebovat něco vědět, tak se zeptám.

Co ovšem bylo pro mě tím předvánočním překvapením? To, že ani Bořek, který je přibližně o generaci mladší než já, není na Facebooku, což mně s určitou mírou škodolibosti „potěšilo“,  protože pro mě je pohybování se na této sociální síti, kam jsem se téměř násilím nechal zaregistrovat, spojeno s nebývalým dobrodružstvím, s určitou nedůvěrou a hlavně s obavou, týkající se částečné ztráty soukromí. Samozřejmě vím, že je to komunikace budoucnosti a že by bylo dobré se této komunikace zúčastnit, zvlášť když se jedná o instituci (hudební skupina), která je zcela závislá na přízni veřejnosti. Přesto se v tomto prostředí začínám pohybovat velmi pasivně až ostražitě.  Snad se v tom v budoucnu zlepším.

Nicméně první vlašťovkou umožňující snadnější přístup na Facebook je nově instalovaná ikonka „Rangers-Plavci“, umístěná na hlavní stránce našeho webu vlevo pod banjem, na kterou je možno kliknout, případně, použiji-li  krásné nové české slovo, “lajknout“  a objevíte se na facebookové stránce „Rangers – Plavci“.

Takže vzhůru na Facebook, protože nezapomínejte, že kdo není na Facebooku, nežije.

Obávám se, že jsem toho už napsal víc než Bořek, ale přesto bych chtěl ještě využít této předvánoční atmosféry, pozdravit všechny naše známé, přátele, fanoušky a samozřejmě také  webové, ale i facebookové přispěvatele a popřát všem příjemné Vánoční svátky a hlavně  úspěšný  Nový rok 2014, ve kterém, jak doufám, budeme mít příležitost se vzájemně vídat častěji, než tomu bylo v roce letošním.

Za skupinu Rangers-Plavci

Mirek Řihošek

Mirek Řihošek s Rangers vstoupil do 48. sezóny, ano, bez souputníka a klíčového spoluzakladatele kapely Honzy Vančury, se kterým osobně strávil ještě delší čas. Na druhé straně ale stojí po jeho boku tři zpěváci a hudebníci, na kterých kapela od návratu ke kořenům v roce 2006 stála (v případě Maxe déle), a dále Iva Hajnová, kterou známe z koncertů i nahrávek kapely ze stejného období. Stejně jako v době svého vzniku tak mají současní Rangers čtyři pěvecké sólisty, a v oblasti vysokých hlasů dva – mužský a ženský (Goliš a Iva). Návštěvníci jejich koncertů i nadále slyší nejslavnější hity skupiny, převážně z období prvních patnácti let její existence. Ty z vás, kteří četli mé starší příspěvky, dnes proto zřejmě příliš nepřekvapím. Na koncertu pořád můžete slyšet mj. i následující interpretace písní, které mám dlouhodobě v podání současné sestavy obzvláště rád: Silnice král – Max Presser, Mám radost – Karel Macálka, Katy - benzínová pumpa – František Goliš Drápal, Colorado – Iva Hajnová… a Promovaní inženýři – pěvecké sólo Mirka Řihoška v písni s lehkým životopisným nádechem.

Na serveru YouTube je již řada ukázek z vystoupení aktuální sestavy Rangers. Ty jsou pro vás k dispozici jako lepší pozvánka na jejich koncert než mé řádky. Kapelu tam uslyšíte a uvidíte na vlastní oči a uši, respektive obráceně. Já spíše otevřu své tradiční okénko novinek. Myslím, že pohled jím stojí za to. Potěšilo mě jich totiž tradičně dost.  Rangers v krátké době připravili pro koncerty nově několik písní, které po mnoho let v jejich podání živě nezněly. Z těch starších bych rád určitě jmenoval dvě. V písni 900 mil s textem Mirka Řihoška se podařila kombinace sólového zpěvu Maxe a Ivy (v přirozeně odlišné interpretaci, u obou vynikající), které příjemně doplňuje sbor a charakteristická Mirkova kytara. Ve Vině vína sólově spolu s Maxem a Ivou zpívá ještě Karel a za pozornost stojí určitě sbor v refrénu doplněný o Goliše. Zpěv i doprovod dvou kytar, basy a mandolíny (na níž se Max záměrně přibližuje zvuku balalajky ve zdařilé referenci k ruským kořenům písně) se zdají ještě komornější než u jiných písních a vystihují atmosféru skladby. V obou klasických hitech současní Rangers potvrzují svou ambici soustředit se snad ještě více na vícehlasý vokální projev. Na koncertu také nadále znějí novinky. I ony přidávají vedle čtyř vokálních sólistů vystoupení Rangers na pestrosti. Nově Rangers nyní na koncertech hrají Jak dlouho tě znám, poslední duet, který spolu natočili Milan Dufek a Honza Vančura. Z potlesku diváků je patrné, že zařazení této písně v interpretaci Goliše a Karla bylo správné rozhodnutí.

Zbývá dodat, že jsem si své postřehy odnesl z Buštěhradu, kde Rangers před plným sálem restaurace U Bečvářů odehráli toho dne (10. dubna) již své druhé vystoupení (první se uskutečnilo v Litoměřicích). Koncert uváděl rozhlasový moderátor Zdeněk Vrba a provázel jím s podporou dalších členů Rangers Mirek Řihošek.

Kdo chce zapalovat… musí mít zápalky. Návštěvníci koncertu v Buštěhradu je dostali, s fotografií Rangers na obalu. Kdo ví, jaký materiální dárek si Rangers pro diváky připraví příště. Nebude ale určitě hlavní. Tím budou legendární písně v jejich podání.

Srdečně zdraví Bořek

Když jsme ve čtvrtek 7. března přijeli do Lysic, tak jsem si uvědomil, že jsem v tomto příjemném městečku, ležícím mezi Českomoravskou a Drahanskou vysočinou, nedaleko Boskovic nikdy nebyl.
I když jsme za naší hudební kariéry hráli skoro všude, tak v Lysicích asi ne. Byli jsme ubytováni v příjemném historickém hotelu „Lidový dům” z roku 1926, který byl nedávno velmi pěkně a citlivě zrekonstruován. (www.ldlysice.cz)
V sále tohoto hotelu jsme druhý den večer také hráli. Díky laskavosti majitelů hotelu, jsme měli možnost den před koncertem a samozřejmě i v den koncertu v ozvučeném sále zkoušet, což bylo nejen příjemné ale i užitečné. Kdo si chtěl odpočinout, mohl se projít po městě, kde nemohl přehlédnout Lysický barokní zámek s krásnou zahradou.
Takže, když se někdy ocitnete v těchto místech, tak neváhejte a navštivte
nejen Lysický zámek, ale také hotel „Lidový dům” s výbornou restaurací, ve které dokonce v den našeho pátečního vystoupení probíhaly zabijačkové hody.
Jura z Brna, nafotil pár obrázků z koncertu, které s dovolením přikládám.